Kupujete zlato? Uložte ho do vlastního trezoru

Cena zlata se dostala na nejvyšší úroveň v historii. Tento týden osciluje těsně pod hranicí 1620 USD za troyskou unci. To však nezbytně neznamená, že je na nejvyšší příčce absolutní hodnoty čehokoliv. Je to jen dolarově vyjádřená cena. Před deseti lety přišla troyská unce zlata zhruba na 270 dolarů, a dalo by se tedy říci, že kov od té doby zdražil šestinásobně. Jenže tehdy kurz koruny činil přibližně 39 Kč za dolar.

Počítejme společně:

Hodnota zlata v červenci 2001: 270 dolarů x 39 korun = 10 530 korun za troyskou unci
Hodnota zlata v červenci 2011: 1620 dolarů x 17 korun = 27 540 korun za troyskou unci

Jestliže tedy přepočteme dobové ceny zlata dobovými kurzy koruny a dolaru, dostaneme se k výsledku, že hodnota zlata se za posledních deset let nikoliv zešestinásobila, ale ani ne ztrojnásobila. Kalkulace jsou to však zavádějící.

Vnitřní hodnota
Ve skutečném životě jde o rozdíl asi jako mezi nulou a nekonečnem. Zlato má totiž svoji vnitřní hodnotu. Nosí si ji celou v sobě. Dá se s ním také snadno stěhovat i mezi státy. Přitom neztrácí nic na této hodnotě. Pokud se vlastnický subjekt pohybuje v geografických hranicích vlády práva – tedy v civilizovaných zemích respektujících zákony – zůstává tato vnitřní hodnota majiteli celá. Samozřejmě nejde o nic nového ani objevného. Instituci plnohodnotných peněz známe po tisíciletí, zkažení dobré mince asi stejně tak dlouho. Vnitřní hodnota je však vnitřní hodnota.

Mohli bychom poměřovat i to, nakolik je vnitřní hodnota dnešních peněz pokažena státními mincovnami či mincovnami padělatelů. Nemusíme. Dnešní peníze žádnou vnitřní – a tedy samy o sobě garantující – hodnotu nemají. Jsou to totiž jenom silou státní moci obíhající zástupné znaky peněz – takzvané fiat money – bezhodnotové státem vnucené oběživo. Neodpovídají již žádné podobě komoditních peněz, tím méně zlatu.

Fiat money
Jejich vznik se datuje do 10. století v Číně za dynastie Sung, kdy byly dekretem vnuceny do oběhu papírové peníze s pouze deklarovanou protihodnotou v komoditních penězích včetně zlata. Nikoliv však s garancí směnitelnosti do komoditních peněz. Šlo o papírové peníze ťiao-c‘, tedy peníze zadané jen dekretem, sankcí a rozkazem suverénního panovníka. Samotné slovo fiat do evropského jazykového a měnového instrumentária přešlo za latiny v 16. až 17. století ve významu „Nechť je provedeno!“ Například motto císaře a krále českého Ferdinanda I. znělo: „Fiat iustitia, et pereat mundus - Budiž dán průchod spravedlnosti, i kdyby se měl svět propadnout.“ Se svými tehdejšími názory by Ferdinand v dnešních partajně-parlamentních volbách zřejmě propadl.

Jakmile papírová měna začne dostávat trhliny, útěk ke zlatu může být bouřlivýDefinitivně má fiat peníze současná společnost od roku 1971, kdy americký prezident Richard Nixon zrušil poslední spojení dolaru (páteře bretonwoodského systému) a zlata. Tedy vnitřní hodnoty peněz a jejich „fiat“ papírové podoby. Od té doby veškeré pokusy vrátit se před tento zlom troskotaly. I loňský opatrný návrh šéfa Světové banky Roberta Zoellicka byl vědomě přehlédnut. Od roku 1971 zbývá než věřit.

Harry Browne (17. 6. 1933 –  1. březen  2006), americký ekonom, autor monetárních a investičních publikací, advokát zlatého standardu a kandidát na prezidenta USA za libertariánskou stranu proti Billu Clintonovi, kdysi řekl: „Jakmile papírová měna začne dostávat trhliny, útěk ke zlatu může být bouřlivý.“ Číňané fiat peníze vymysleli. Přesto čínská přísloví praví: „Za zlato ti i ďábel peníze semele“ a „Zlato otevře i cestu do nebe“.

Však to dobře známe
Dnes máme 27. července 2011. Americký dolar leží pod gilotinou a čeká na rozhodnutí Kongresu o povolení dalšího zadlužení nebo bankrotu USA za pár dní. Evropská měna euro závisí na stále se perpetuálně opakujících summitech EU a řecké pracovitosti. Fiat penězi jsou obě měny. Je jimi i dnes investory oceňovaný švýcarský frank, který jako bezpečný přístav a měna malé ekonomiky zpevňuje na kurzu a znesnadňuje Švýcarům vývoz. Hlavním exportem Švýcarska je však jeho image poslední pevnosti jištění peněz v dnešním světě a úložiště zlata. Co říci? Asi to, že soukromé investice jednotlivců by měly v současnosti směřovat do tohoto kovu, ať je to v řádu troyských uncí nebo i kilogramů. Není to rada velkým institucionálním investorům, kteří znají komplexní světové trhy – finanční i komoditní – a jsou na nich „insidery“.

Dnes žijící generace budou rády vzpomínat na dobu, kdy každý uspořený peníz bez ohledu na běžnou cenu zlata  ložily do tohoto kovu a ten pak spolu s doklady o nabytí ukryly do své truhličky, a to  výhradně pod vlastní kontrolou. Bankovní  a jiné úschovné  sejfy zavírají  v pátek  odpoledne v 17:00  a otevírají  až v  pondělí  v  9:00. Pokud  se tedy nic nestane  přes  víkend. A  onen „víkend“ v Česku dobře známe, například od „měnové reformy“ z roku 1953.

Celý článek byl uveřejněn na serveru Českápozice.cz, autor: Bohumil j. Studýnka